🌜 François Villon Já U Pramene Jsem A Žízní Hynu

„Já u pramene jsem a žízní hynu…“ – François Villon (překlad Otokar Fischer) „Byla čistá jako sníh, když zjara taje…“ – Karel Kryl: Tragédie s agentem „Zdravý nemocný“ – Molièrova divadelní hra; Poznámky Bohém, básník a bouřlivák François Villon se ve svých básních vypořádává se životem, ukazuje marnost všeho – lásky, umění a zejména majetku. V obrazech věcí, které jsou člověku blízké, otevírá pronikavý pohled do propasti lidské duše, jejích rozporů a bolestí. Obsahem knížky je tzv. Proč je u mě tenhle Villon? Protože ho mám rád? Mám, ale já už mám svého, tento může být váš Já u pramene jsem a žízní hynu; horký jak oheň, zuby Druhou básní, která se vkradla mezi mé oblíbené, je text Já u pramene jsem, a žízní hynu zloděje a výtržníka patnáctého století - Françoise Villona. Báseň pochází z roku 1458, kdy ji autor sepsal pro účely soutěže Concours de Blois, kterou na svém dvoře pořádal vévoda Karel Orleánský. Téma bylo jasně dáno Já u pramene jsem a žízní hynu, Horký jak oheň, zuby drkotám; Dlím v cizotě, kde mám svou domovinu; Ač blízko krbu, zimnici přec mám; Nahý jak červ, oděn jak prelát sám; Směji se v pláči, doufám v zoufání; Mně lékem je, co jiné poraní; Mně při zábavě oddech není přán; Já sílu mám, a žádný prospěch z ní; Balada. přeložil Otokar Fischer. tuto baladu napsal Villon roku 1458 na námět, jejž u svého dvora v Blois určil vévoda Orleánský. Já u pramene jsem a žízní hynu; horký jak oheň, zuby drkotám; dlím v cizotě, kde mám svou domovinu; a žízní hynu," zpíval Francois Villon. To, co je u francouzského středověkého básníka nadsázkou, je denní realitou pro krále Tantala. Antické báje vyprávějí, že Tantalos stojí po pás a někdy až po bradu v jezeře - ale když se chce napít, voda se vytratí a zbude po ní jen páchnoucí černé bahno. François Villon francouzsk Já u pramene jsem a žízní hynu. Odkazy, jednotlivé básně, balady v žargonu. Balady. Komentáře (5) mariva. 3 Já u pramene jsem a žízní hynu. FRANCOIS VILLON (1431-1463) studoval pařížskou univerzitu, stal se tulákem, členem pařížského podsvětí FRANCIE ‐ Francois Villon – VELKÝ TESTAMEN (ZÁVĚŤ), BÁSNĚ, JÁ U PRAMENE JSEM A ŽÍZNÍ HYNU ‐ Francois Rabelaise –GARGANTUA A PANTAGRUEL. ŠPANĚLSKO ‐ Miguel de Cervantes –DŮMYSLNÝ RYTÍŘ DON QUIJOTE DE LA MANCHA ‐ Lope de Vega – ŠPANĚLSKÁ KOMEDIE, KOMEDIE PLÁŠTĚ A DÝKY, OVČÍ PRAMEN Ladislav Mrkvička v roli básníka buřiče, který si svými provokativními verši dělá všude kole zbytečně nepřítele, je samozřejmě excelentní. Ale co se mi tedy vůbec nelíbilo, bylo to zarámování celého příběhu zpívajícím vypravěčem v podání Jiřího Klema. Moc rád vzpomínám na to, jak jsem za svých Já u pramene jsem a žízní hynu; horký jak oheň, zuby drkotám; dlím v cizotě, kde mám svou domovinu; ač blízko krbu, zimnici přec mám; nahý jak červ, oděn jak prelát sám, směji se v pláči, doufám v zoufání; mně lékem je, co jiné poraní; mně při zábavě oddech není přán; já sílu mám a žádný prospěch z ní, .

françois villon já u pramene jsem a žízní hynu